|
- Vrchlický | - Mod. básníci angl. | - |
Jak žalně vyje, jak žalně vyje
a vzdychá vichr půlnoční,
v něm sladkobolná melodie
ze starých časů zní;
vypráví zašlých o letech,
o nadějích, květ jichž svad,
o v slzách roztálých úsměvech,
o láskách, jež hrobů skryl chlad.
Jak žalně vyje, jak žalně vyje,
půlnoční vichr jak zpívá,
a každým zvukem vzpomínka žije
na stranách srdce zas živá.
I drahých milovaných hlas
teď v kvilu jeho zněl,
než ovanul je smrti mráz,
jež v žití rád jsem měl.
Jak žalně vyje, jak žalně vyje
půlnoční vichr rostoucí,
v tom rozluky se piseň kryje
s nadéjí stále vadnoucí,
zpěv luzných snů mé mladosti,
než spad rez na srdce strom,
div slzy zadržím v úzkosti
loučení ve zvuku tom!
Další: