- Vrchlický | - Mod. básníci angl. | - |
Vyučil se mědirytcem, ale brzy se oddal pouze literatuře. Jako básník sociální proslul hlavně dvěma zpěvy "Písní o košili" (přel. Sobotka) a "Most vzdechů" (přel. Sládek), které jej učinily proslaveným, tak že na pomníku jeho jsou napsána pouze slova: "On pěl píseň o košili". Vedle této chmurné struny dovede býti něžným, cituplným a humoristickým. Psal do celé řady časopisů a vydával vlastní humoristické almanachy "Comic annual".
To v chmurné zimě nebylo,
kdy zkvetla láska v nás,
to bylo, víte, růže,
kdy trhali jsme vás.
Nevlídným zimním počasím
neklíčí lásky vznět,
svět celý kvítím věnčen byl
kdy poprv jsem tě zhled.
Byl soumrak, já děl, abys šla,
tys objala mne v ráz,
to bylo, víte, růže,
když trhali jsme vás.
Mé tváře hořely nachem
slz zrosené perlemi,
já prosil tě o symbol lásky,
tys dala poupě mi.
To bylo otevřené
a dýchalo vůni a jas,
to bylo, víte, růže,
kdy trhali jsme vás!
Já mám tě rád, já mám tě rád!
To vše, co mohu říc,
to jesti snění mého dne
v noc jas mých zřítelnic.
To srdce mého modlitba
jen tobě žehnajíc,
já mám tě rád, já mám tě rád!
to vše, co mohu říc!
Já mám tě rád, já mám tě rád!
Dí každičký můj hlas,
toť chor, jenž v poesii mou
se vrací každý čas.
Ty můžeš to číst v zraku mém,
co mládí kol, co krás,
já mám tě rád, já mám tě rád,
z tisíců vždy a zas!
Já mám tě rád, já mám tě rád!
Lesk hnědých očí tvých
a sladkou melodii rtů,
co hudby splývá z nich,
však nejvíc srdce ze všeho -
hlas přemožen již ztich ...
Já mám tě rád, já mám tě rád,
až do dnů posledních!
Až k výši ňader stála skryta
ve záři jitra, v klasech žita,
jak drahé dítě slunce stála,
polibek jeho mnohý znala.
Jí v tváři jeseně nach plál
tak hluboký, na čílku zrál,
a zažíhal jí tmavý zrak,
jak v žitě hoří rudý mák.
Kol očí rozpuštěný vlas
ten nejčernější chvěl se, třás,
svit jejich dlouhým obrvím
jen zpola stlumen háral jím.
S širokým klobouk okrajem
jí stínil čílko před žárem,
ve středu klasů stála tak,
modlitba sladká její zrak.
Já děl: To nebe nemůž' chtít,
bys sbírala, kde já mám žít,
pusť klasů snopek, pojď blíž sem!
a moji žeň i můj dům vem!