- Zíbrt (ed.) | - Doktor Faustus | - |
Po yykonání žádosti od císaře Karla Pátého, na doktora Fausta vzložené, šel doktor Faustus při soumraku, když k stolu císařskému troubili na pavlači, a patřiv z ní dolů na dvořany jeho milosti císařské, jak se sem a tam procházejí, v tom jednom lozumentu, uzřev jednoho na vokně spícího, kteréhož tuto jmenovati pominu, neb osoba stavu panského byl. A ačkoliv takové kouzlení na zlehčení osoby jeho se vztahovalo, však Mephostophiles v tom pilně a věrně pracoval, tak že témuž dvořanu v okně spícímu, v hlavě jeho rohy jelení spotvořil. Kterýž procejtiv a hlavy své pozdvihnouti chtěje, ani sem ani tam z okna nemohl, neb okno odevšad zamčeno bylo, což mu to nemohlo než k velikému zhrození a zděšení býti, sem i tam hlavu svíjejíc, kteréžto lotrovství vidouc císař Karel, jemu se zasmáti a sobě to za kratochvíli položiti ráčil. Však potom doktor Faustus zase takové rohy jemu odňal a čárův svých na něm více nedovozoval.
zpět na obsah Další: Kterak dotčeuý rytíř nad doktorem Faustem se vymstívati chtěl, ale zle mu sedlo.