|
- Vrchlický | - Mod. básníci angl. | - |
Abu ben Adhem - zdar buď jeho kmeni! -
se v noci zbudil z hlubokého snění,
v své jizbě proud zřel měsíčného světla,
jímž celá jizba jďk lilie zkvetla,
v něm anděla, jenž v zlatou knihu psal.
Svým silen mírem odvážným se stal
a k zjevu pravil, jak jej zočil, hned:
"Co píšeš to?" - Svou hlavu anděl zved,
řeč jeho zněla, z tónů sladkých stkána:
"Všech jmena píšu, kdo milují Pána!"
"Mé jméno též?" děl Adhem. "Ne!" zjev děl.
Ač trochu sklamán se hlas jeho chvěl,
přec vlídně Abu pravil: "Prosím již
k těm, kteří lidi milují, mne vpiš!"
Zjev psal a zmizel. V noci přišel zase,
jej zbudiv ze sna ukázal mu v jase
těch jmena, v nichž se Bohu zalíbilo:
Hle, jmeno Adhem první ze všech bylo.
Další: