Česká čítanka - Polo- Milion -

O jeho divných staniech, kapitule XX.

Potom přijdú na velikú horu, jenž slove Tacziamordny, ktežto jsú královi a dvorščí stanové zděláni. A jest těch stanuóv viece než deset tisíc velmi krásných. A stanové velikého kám takovéto jsú: Najprvé jest jeden stan velmi veliký, pod nímžto mohlo by státi rytieřstva na tisíc, a má vrata ku poledni; pod tiem sedie rytieři a páni. Podlé toho na západ slunce jest jiný stan, pod nímžto i králova sieň jest velmi veliká, kdežto král svú radu mievá neb súd, když chce s kterémi oč mluviti. Pak k téj sieni přičiněna jest komnata na druhé straně, kdežto král spí. A podlé těeh jsú jiné sieni a komnaty. Než prvnie dvě sieni, to jest ta, jakož rytieřstvo sedí, a druhá, jakož král sedává, když má s kým oč mluviti, a jeho veliká komnata takto jsú zpósobeny, tak že každá z těch podepřěna jest třmi slúpy dřěvěnými drahéj vóně, jenž jsú velmi krásně vyryty. A jsú přikryty ty sieni neb ti stanové zevnitř kožemi lvovémi rozličných barev. Neb v těch vlastech mnoho lvóv tak barvených najde. Vietr ani déšč jim uškoditi nemóž, to jest těm stanóm, neb jsú mocnými kožemi dobře přikryty a vnitř jsú obestřěny čistými a drahémi blanami popeličnými z drahých kóžek armelinovéch a zambelinových, jenž jsú kóžky velmi drahé. Tak mnoho musí býti těch kóžek k celému rúchu rytieřskému, že je jedva skúpí za dva tisíc zlatých, těch, ješto slovú vlasky byzancium, když kto chce z právě dobrých kóžek mieti. Pakli kto chce z obecných kóžek mieti, tehdy jej stane jedno tisíc byzancium. Ta zvieřátka, z nichžto ty blány dělají, slovú jejich jazykem roides. A jsú ty blány tak misterně složeny a čistě zfaldovány, že divno a kratochvilno jest na ně hleděti. Provazové, jimižto jsú ti třie stanové nataženi, jsú hedvábní. A podle těch stanuóv jsú stanové žen a synóv a panen králových, a jsú velmi krásné. Opět pak sokolóm, gryfalkóm a jiným ptákóm a zvieřatóm jest stanóv jiných velmi mnoho. I jest tak veliké množstvie těch stanóv, že sě zdá, by město kteié veliké bylo. Tu sě sende veliké množstvie lida. Tu jsú králé, lékaři, hvězdáři, sokolčí i jiní úředníci tak zjednáni, tak řiezeni, jako kdy u velikém městě Kambalu. Na téj rovni přebývá král celého toho měsiecě marcě, to jest března, tu kratochvíl maje na všaký den, a tu mnoho zvěřě zlovie v tom času a mnoho ptactva bez čísla a tak že pod královú zápovědí po všem království i po všech krajinách okolo téj země vzdáli za dvacet dní cesty žádný kupec, žádný řemeslník, ni který obecný člověk, aby žádný neměl svých psóv k kterému lovu ani ptákuóv, také žádný ani malý ani veliký aby nic nehonil od počátku měsiece marcě až do měsiece října, ani kterým kunštem neb myslivostí, aby žádný žádného zvieřátka najmenšieho nepopadl. Pakli by kto jinak učinil, bylo by nad ním pomščeno. A protož tudy často zajiečkové neb srnky neb jiná zvieřátka podle lidí poběhnú a žádný nesmie polapiti. Potom vrátí sě král se vší svú říší do města do Kambalu tú cestú, kterúž jest byl přijel, na tu rovni, kdež ptactvo a zvěř honí. A když již do města zasě přijede, dvór veliký a kratochvíl má po tři dny v svém královském paláci. Pak potom ti, ktož jsú tu byli přizváni, domóv sě zasě vrátie.

zpět na obsah - Další: O rázu peněžném velikého kám, kapitola XX.