Poslání.

Němé mi na rtech umírá slovo,
Bezmocné, by zjevilo srdce tíseň; -
Nechať v písni, drahá! sdělím ti,
Co ukryto v prsou mých vroucích!

Jímáť mi duši moc kouzelná,
K tobě mou táhnouc bytost nyjící;
K toběť přímá lne mysl má -
Ach, k tobě lne srdce řevné,
A prsa k tobě dmou se láskou!

O libosladko plyňte
Zvukové, jimž já dověrně
Svou svěřil milost -
Snahu tajnou - i tajnou tíseň!

Ať písně hlahol jemný poví ti,
Co smlčely tobě rty třesoucí;
V žáru pak, co v oku mém svítí,
Výmluvnější toho čítej výklad,
Jak mi útroba sálá.