Návrat otce.

(Z Mickiewicze.)

"Pojďte, o dítky, pojďte všechy rázem
Za město pod sloup na pahořík,
Tam před divotvorným klekněte obrazem
A pobožně říkejte páteřík;

Otec se nevrací od rána do večera,
V slzách ho čekám i strachu;
Rozvodněny řeky, plny zvěře lesy,
A plno zbojníků na cestě."

Slyšíce to dítky běží všecky rázem
Za město pod sloup na pahořík,
Před divotvorným kleknou obrazem
I začínají páteřík.

Celují zemi, pak: Ve jménu Otce,
Syna i Ducha svatého,
Buď pochválena přenejsvětější trojice
Nyní i času všelikého;

Potom: Otče náš i Zdrávas i Věřím,
Desatero i Zdrávas královno;
A kdy doříkaly celé modlitby,
Vyndají knižky z kapsičky.

A litanie k nejsvětější Matce
Starší bratr zpívá, a s bratrem
"Matičko boží," přizpěvují dítky,
"Smiluj se, smiluj nad otcem!"

V tom slyšet rachot, vozy jedou cestou,
A známý vůz je v předu:
Skočily dítky i křičí jak mohou:
"Otec, ach otec náš jede!"

Uzří je kupec, slzy radostí leje,
S vozu na zem vylítne:
""Ha, jak se máte? co se doma děje?
Zda jste tesknili po otci?

Matkali zdráva? teta? domácí?
Hle tam hrozinky v košíku.""
Ten má co mluvit, a ten co mluvit,
Plno radosti i křiku.

""Jděte napřed!"" kupec na sluhy zavolá,
""Já s dítkami půjdu pěšky.""
Jde - tu zbojníci obskočí dokola,
A zbojníků bylo dvanácte.

Brady jich dlouhé, kroucená vousiska,
Zrak divý, zbrocený oděv,
Nože za pásem, meč po boku blýská,
V rukou palice ohromná.

Vykřiknou dítky, přiskočí k otci,
Tulí se pod plášť mu k lůnu,
Truchlejí sluzi, struchlel pán zbledlý,
Třesavé k zbojníkům vznes ruce.

""Ach vemte si vozy, vemte si statek,
Jenom nás propusťte ve zdraví;
Nečiňte sirotků z malých dítek
A mladou manželku vdovou!""

Neslyší tlupa; ten již vůz vypřáhá,
Zajímá koně, a druhý
"Peníze!" křičí a palicí máchá,
Onen meč tasí na sluhy.

V tom: "Stůjte, stůjte!" zkřikne starý zbojce
I žene družinu pryč z dráhy
A propustí i dítky i otce:
"Jděte si! jdi dále bez strachu!"

Kupec děkuje, a zbojník odpoví:
"Neděkuj: vyznám ti upřímně,
První bych palici roztřískal ti na hlavě,
Kdyby nebylo dítek modlení;

Dítky způsobily, že ucházíš celý,
Daří tě žitím i zdravím;
Jim tedy poděkuj za to, co se stalo;
A jak se dálo, ti povím:

Z dávna již slyše o příjezdu kupce,
I já i mé tovaryšstvo
Tuto za městem na hoře u sloupu
Zasedli jsme na čižbu.

Dnes přicházím, patřím mezi roští:
Modlí se dítky k bohu;
Poslouchám - chopí mne smích pustý
A potom lítost a hrůza.

Poslouchám, pomyslím, že i já jsem otcem,
Palice vypadla mi z ruky;
Ach i já mám ženu, a u mé ženy
Jest synek také malinký;

Kupče, jeď si v město, já do lesa musím; -
Vy, dítky, na ten pahořík
Běhejte sobě, i za mou duši
Pomodlete se časem páteřík!"