- Kalina | - Spisy | - Copyright | - |
Jak zhasit plápol, co útroby sžírá,
Horoucí tíseň jak jen uskrovnit?
Jak touhy zbýti, co mi prsa svírá,
Jak láskomřivé srdce ukojit?
Nazřímli v blankyt tvých milostných očí,
V hloub se nořím, tvou duši stíhaje,
A v náruč porvav, v nebeské kraje
Tam plovu, kde se hvězdy rejem točí. -
Na vlnách rozkoše když dojdu nebe,
Ni tam mi v žáru palma nekyne -
Vždy touha sáhá znovu po jiné,
V těsnější obvlast chci sevříti tebe.
A jihem rajským netaje led těla,
By duše, s duší snoubivší se zcela,
Jedinkou jenom slastí žila, mřela. -
Leč vím si rady - střež se, má milá; - -
Kdy duše tvoje, lesti nečilá
Mně ve plamenném dechu vyjde vstříc:
Tu vsaju - vloknu ji - nepustím víc -
Bys vtělena mi byla na vždy, zcela -
Aby ubožka duše jednou pokoj měla.
zpět na obsah Další: Kéž!