- Kalina | - Spisy | - Copyright | - |
Květe růže v panském sadě,
A na sousedské zahradě
Kyne lilie:
Mladý Rožmberk miloval,
Nad vše bohatství liboval
Chudou Marii.
Z rodné půdy jsou vyňali
A za okno liché dali
Smutnou lilii:
Páni z Růže zbraňovali,
Marii nebohou dali
V klášter krumlovský.
Kde tvá kadeř, kde prstýnek,
Kam i růže, snubný vínek,
Milá Marie? -
Nyje kvítko, přemilitko,
Kloní hlavu outlé kvítko
Tamo za oknem;
Krásné lístky opadaly,
Jemné lístky usychaly
U syré zemi. - -
Smutně hrana vyzvánějí,
Panny v kůru žalmy pějí
V lesním klášteře.
Marie, ta pěstovala
A v hloubi srdce chovala
Krásnou růžičku;
A růžičku svou zpětnými
Rosila slzami svými,
Až vyčerpán zdroj.
Když i pramen se vycedil
Žal tu krásnou růži pohřbil,
Pohřbil lilii.
Umřelatě panna krásná,
Opadala růže krásná,
Vadne lilie.
Nebylatě to růžinka,
Byltě on to, laskaveček,
Byl to laskavec:
Neumřela to dívčinka,
Umřel on to mládeneček -
Umřel mládenec! - -
Nebo když mu panna vzata,
Odřekl se všeho světa,
Šel do kláštera;
Do kláštera ku své milé,
By se zbavil trapné chvíle
Jinoch v řeholi.
A pobožný a nevinný
Život vedli, - a ne jiní
Leč dva andělé.
Ve chrámu je vidíváno
Vedle sebe časně ráno
Oba klečeti;
Žít nemůž bez mládce panna,
Drahého miláčka hrana
Umíráčkem jí.
Květe růže a lilie
Nad jedním hrobem, co kryje
Popel milencův.
A nevadnou tyto kvítky,
Líbají se jejich lístky
V krásném spojení.
Nad hvězdami láska dvojí
Nerozlučným svazkem pojí
Srdce milencův!
zpět na obsah Další: Zazděná panna.