|
- Havlíček | - Překlady | - Copyright | - |
Bohatou bábu si vzíti,
mladinkou metresku3 míti
jmenují křesťanští Turci
"miscere utile dulci".4
Mohamed dovolil: Můžeš míti
mnoho žen, však víno nepij žádné;
přesvědčen, že víc než jednu míti
střízlivému nenapadne.
Kdo vždy myslí, že se učí,
bude vlasti chlouba;
kdo si myslí, že dost umí,
začíná být trouba.
V nouzi ti dá radu
každý dobrý přítel;
ale málokterý
dá ti mouky pytel.
Věřím, že velmi trpké jest umříti;
nic sladšího však než umrlým býti.
Mlčet ženská nedovede,
jest to proti zvyku,
spíš bych věřil, že dovede
mluvit bez jazyku.
Naděl, Bože, podle stavu:
hlad boháčům, chudým stravu.
Žes nás tupil jenom opilý,
výmluva ta nic naplat!
Toť bys nám moh, můj brachu milý,
ustavičně nadávat.
Povím já ti, milý Bořivoji,7
prostředek k snadnému zbohacení:
kupuj učence, zač věru stojí,
a prodej je, zač se sami cení.
"Spisek svůj do tisku dám,
jméno své však vynechám!"
"Svoje jméno tisknout dej,
ale spisek vynechej!"
Nepřítel můj, pan Jakub, klopotně
mnoho veršů na mne ukoval,
já jsem se mu za to pomstil notně -
jeho verše do tisku jsem dal.
Naše vlády s obrácenou pašijí
mají podobenství velmi mnoho,
tam za všechny jeden položil šíji
a zde trpí všichni pro jednoho.
Drsnat jsi, však znám tvé ceny,9
diamante - nebroušený.
Pročpak na ulici
nechce "vivat!"10 znít? -
Hluší panovníci
mají němý lid.
Lehkoť dobrým mocnářem je býti:
třeba lidu nic nedal,
rádi budou jeho jméno ctíti
za to, že jim nic nevzal.
Dějí se teď před našimi zraky
větší nežli v stařině11 zázraky:
za starý čas12 Bůh z egyptské bídy
skrz Červené moře13 vyved Židy;
za našich dnů skrz mnohého Čecha
zas červené moře14 protéct nechá.
Je-li přítel tvůj jak med,
nepolkni ho všechna hned.
Že jest víno silnější než voda,
v tom jest mezi všemi lidmi shoda;
voda ale páčí stromy,
trhá břehy, kácí domy,
nedivte se tedy, moji drazí,
když mne někdy vínečko porazí.
Hleď vždy, člověče, pamatovat,
že pára jsi - jak stojí psáno:
zdráv a vesel lehneš večír spát
a mrtev - probudíš se ráno.
Zde leží vzácný advokát,
jenž křivdu nechtěl zastávat
a nenáviděl mezi lidstvem vády.
Onť zemřel hlady.
Vždy při velkém jmění
jsou dva darebáci:
první, co je shrabal,
druhý, co utrácí.
z dzieł Jakuba Bema, Anioła Szlązaka (Angelus Silesius) i Sę-Martena.24 A.Mickiewicz, Pisma, tom IV, str. 131 atd.
Nic darmo Bůh nedává, ale vše otvírá,
a každý z Boha tolik, kolik chce, nabírá.
Nehledíš sám do sebe, k nebi oči zvedáš:
nenajdeš Boha, když jej v nebi jenom hledáš.
Ty k Bohu voláš: Otče! - Otec hned přichází,
leč místo děcka chlapa velkého nachází.
Bez skvrny-li si přeješ projít světa ruchem,
buď mezi zvěří člověk, mezi lidmi duchem.
Nespadne samo nebe, musíš jej dosáhnout,
a Pán Bůh sám nesstoupí,26 musíš si ho stáhnout.
Chceš získat nesmrtelnost činem jakýms čelným:
bláhovče, chtěj neb nechtěj, budeš nesmrtelným.
Ten hloupý zástup, nač se k poradě shromadil?
Chce, by mu radili, co sám si již poradil.
Tak jako v staré církvi měli by jen toho
ve světě nazvat velkým, kdo vytrpěl mnoho.
Mám jednat nebo trpět? - Božím buď obrazem
a jak on v každé chvíli jednej a trp rázem.
Dle řeči obyčejné lidi mudřec cení,
neobyčejné muže poznává z mlčení.
Hodný a zlý se oba ujímají bližních:
první, aby je živil, druhý, aby žil z nich.
Od té doby, co začli čerti s nebe padat,
hned též o vládu v nebi počali se hádat.
Voláš Boha: jde tajně často Nejsvětější
a tluče na tvé dvéře, leč ty doma nejsi.
V slovech jen vůli jevíš, z činů síla svítí:
jest snadněj napsat knihu než den dobře žíti.
Některé pravdy mudřec zvěstuje každému,
některé zase šepce národu jen svému,
některé svěří jenom příteli věrnému,
některé ale zjevit nemůže žádnému.
Bůh může tvořit, ničit světy ze své moci,
jen spasit nás nemůže bez naší pomoci.
Kam po smrti kdo přijde, za živa uhadne:
kam za živa se chýlil, tam po smrti padne.
Když vstoupím po prvé do které společnosti,
hned z prvního pohledu poznám všechny hosti;
rozumní hledí napřed na mou nohu pravou
a hloupí dřív na levou, kterou mám kulhavou.
Jistotně Bohu milé andělské jest pění,
milejší ale přece člověka mlčení.
Umělec jen v tom chóře28 rád bude zpívati,
kde ví, že jeho hlas se v harmonii29 tratí.
Ten hudec záhubou je orkestru každého,
jenž hraje chce dát nejvíc slyšet hlasu svého.
Vidíš-li, že darebák ve vědách pracuje,
varuj se, jest to zbojník, jenž si zbraň kupuje.
"Nač budu potřebovat," ptalo se pachole,
"třírohy, čtverouhle, kola, parabole?" -31
"Že potřebné," dí mudřec, "musíš nyní věřit,
nač jsou potřebné, poznáš, až svět začneš měřit."
Jak vůl ve mlýně hlupec zastřené má oči:
on myslí, že jde dále, ale jen se točí.
Pořádný muž od luzy tím se označuje,
že čemu nerozumí, to neprovozuje.
Jak bludičky se chytrost světská nám nabízí,
na bahně loudí nás, když s cesty sejdem - mizí.
Ten není egoista, kdo se straní lidí,
leč ten, kdo u svých blížních po kořisti slídí.
Pochlebník a pomlouvač za zásluhou chodí,
však více pochlebnictví než pomluva škodí;
pomluva jest hodnému často k poučení,
pochlebstvím zlý zatvrdne, hodný se přecení.
Pokus s lidmi jak moře rozbouřené tropí:
jen silné plavce nese, ale slabé topí.
Přešlost a přišlost33 od nás v stejné dálce šumí,
kdo uhod budoucnost, ten minulost zrozumí.34
Tím hlubší základy, čím vyšší zeď nahoře:
a vyšší rozum stojí na hlubší pokoře.
Jsouť pravdy v Písmě jako na nebi hvězdice:
čím má kdo lepší oči, tím jich vidí více.
Prospěšna bývá rada jenom v jednom pádu.35
V jakém? Když jde Pokora s Moudrostí na radu.
(Jiný překlad v jiném metru.)
Voláš k Bohu: Otče! - Otec k děcku chvátá,
ale místo děcka - vidí kolohnáta.
Vystojí člověk; ale sám jest si katanem,
sám sobě kolo teše, sám se láme na něm.
Jen jednou vůlí budiž každý čin vyveden;36
než deset vůdců moudrých, raděj hloupý jelen.
Víc ještě pravd je v Písmě, kdo je však chce vědět,
sám Písmem stát se musí a do sebe hledět.
Věříš, že Bůh se zrodil v chlívě v Betlehémě:
nezrozen-li však v tobě, bídné´s, brachu, plémě!
Peníze, učenost ti mohou jiní dobyt,37
leč moudrostí se můžeš jenom sám ozdobit.
Poznámky
1 Tu jsou shromážděny všechny epigramy, jež Havlíček přeložil z cizích jazyků, mimo Logaův epigram "Ins Stammbuch Sr Hochgeboren" a Puškinův "Učený epigram", které autor sám zařadil do cyklu "Epigramy 1845".
2 Friedrich Logau - německý epigramatik (1604-55); první dva epigramy (spolu s epigramem "Ins Stammbuch...") přeložil Havlíček v letech 1843-44, ostatní za konfinace v Brixenu r.1853.
3 vydržovanou milenku
4 mísiti užitečné se sladkým (lat.)
5 otištěn v ČV 1846, č.9; Korán - posvátná kniha mohamedánů
6 Johann Christoph Friedrich Haug - německý epigramatik (1761-1829); jeho epigramy překládal Havlíček za svého pobytu v Brixenu, hlavně r.1853.
7 jméno Bořivoj zvoleno asi jen pro rým
8 historie o umučení Kristově podle evangelií
9 v DH začíná první verš "Drsnýť jsi..."
10 ať žije (lat.)
11 staré časy, starověk
12 v staré době, za starých časů
13 Rudé moře
14 velké množství červeného vína
15 Adam Olearius, vl. Ohlenschläger - německý spisovatel (1599-1671); uvedený epigram přeložil Havlíček v Brixenu 26.6.1853.
16 Gotthold Ephraim Lessing - vynikající německý spisovatel (1729-81); jeho epigram přeložil Havlíček 20.6.1853.
17 argumentace - zdůvodnění
18 Gottlieb Konrad Pfeffel - německý básník (1736-1809); jeho epigram přeložil Havlíček v Brixenu 26.6.1853. M.Novotný (KnV 159) otiskl s titulem "Memento mori" (lat. - pamatuj na smrt).
19 Johann André - německý básník a hudební skladatel (1741-1799); jeho epigram přeložil Havlíček 26.6.1853.
20 hrobní - náhrobní
21 Demokritos - řecký filozof z pátého století před Kristem; jeho epigram přeložil Havlíček 26.6.1853.
22 Adam Mickiewicz - vynikající polský básník (1798-1855). Jeho "Zdania i uwagi..." překládal Havlíček v Brixenu od 5.9. do 9.9.1852. Epigram 3 a 34 je dvojí překlad téhož "zdania".
23 názory a poznámky z děl... A.Mickiewicz, Spisy sv.IV, str. 131 atd.
24 Jakub Bem - Jakob Böhme, německý filozof a mystik (1575-1624); Angelus Silesius - vl.Jan Scheffer, náboženský básník německý (1624-77); Sę-Marten - vl.Louis Claude de Saint-Martin, francouzský filozof a mystik (1743-1803).
25 šizení, podvod
26 nesestoupí
27 zkoušky, zkoušení něčeho
28 pěveckém sboru
29 souzvuk
30 způsob, jak se něco dělá
31 tříroh - trojúhelník; čtverouhel (čtveroúhel) - čtyrúhelník; kolo - kruh, kružnice; parabola - druh křivky
32 sobectví
33 minulost a budoucnost (podle pol.)
34 porozumí minulosti (podle pol.)
35 v jednom případě
36 proveden
37 dobýt
Další: