- Zíbrt (ed.) | - Doktor Faustus | - |
Faustus byvši v Egiptě, když město Alkair byl ohledal a projevše po povětří mnohá království a země, jako englickou, hyšpanskou, švedskou, denemarskou, judskou, africkou, perskou etc., dostal se potom do mouřenínské země, cestou svou přes vysoké hory, skály a vostrovy se nesše. A obzvláštně byl také na nejpřednějším vostrově, Britanna slove, na němž mnozí potokové, vary a dostatek všelijakých kovův a kamenův drahých jest, jichžto doktor Faustus nemálo s sebou přinesl. Orchades jsou vostrovové velikého moře, okolo Britannie ležící, jichžto v počtu 23 jest, a z těch deset pustých bez lidí, a třinácte lidmi osazených. Kaukasus mezi Indií a Scythií ležicí, jest nejvyšší vostrov nad jiné svou vyvejšeností a okrouhlostí. Na kterémž doktor Faustus se postaviv mnohé země a krajiny po moři rozdvojené viděl, kdež také mnoho od pepřových stromův se spatřuje, nic jinák než jako zde u nás stromův jalovcových máme. Kréta vostrov v řecké zemi, ležící v Gandenském moři, ten Benátčanům přísluší, na kterémžto se malvazi strojí a temperuje, ostrov ten plný jest koz, však jelenův žádných netrpí, ani také jakých škodlivých zvířat, jako hadův, vlkův a lišek, jediné nesmírně jedovaté pavouky, to jest nejvonačejší zvěřina. Ty a jiné mnohé ostrovy, kteréž mu duch jeho Mephostophiles ukazoval a vypravoval, D. Faustus spatřil a vykonspektoval. I abych zase, odkud jsem začal, k tomu přišel, byla toho příčina, že se Faustus na takové veliké a vysoké hory vynášel, taková, aby odtud netoliko některé strany a místa v moři, a okolní království a země prohlídnouti, ale také tudy naději míti, poněvadž někteří ostrovové vyvýšeností svou tak vysocí jsou, žeby konečně tolikéž i ráj zemský, z něhož první rodičové naši vyhnáni byli, spatřiti mohl, neb k svému duchu o to se domlouvati, a jeho za to, aby mu jej ukázal, žádati nesměl. A zvláště pak na ostrově a vrchu Kaukasu, kterýž všeckny jiné hory a ostrovy štítem a špicí svou převyšuje, nadál se, že tu nechybí ráje. Jakož pak na špici téhož u Kaukasu předně celou jůdskou a scythskou zemi viděl, potom proti vejchodu pohleděv zdaleka, zdůli nahoru až právě k cíli půlnočnímu spatřil jakousi jasnost a světlo, jako nápodobně k slunci jasnému, a plamen ohnivý, an vychází od země až k nebi, obmezený a obehnaný jsoucí, na spůsob vostrova nevelkého zvejší. Dále viděl také pod sebou v dole po zemi čtyry veliké řeky se vyprejšťující; jednu, an teče proti Indii, druhou proti Egiptu, třetí proti Armenii, a čtvrtou tolikéž proti Armenii. Toho všeho, což viděl, by rád grunt a začátek viděl. A protož v oumyslu měl, to na duchu svém vyzvěděti, což učinil, však velmi ostejchavě, i ptal se, coby to bylo, jemužto duch jeho dobrou odpověd davše pravil: Že jest ráj byl, ležící proti vejchodu slunce, zahrada zajisté rozkošná, od samého Pána Boha se vší zvolí štípená, a paprslkové ohniví, okolo té zahrady jsou zdi, kterýmiž Pán Bůh týž ráj, pro opatření jeho, obehnati jest ráčil, hyn pak (prej) světlost a jasnost ta, kterouž před sebou vidíš, jest meč plamenný, kterýmž anděl takovou zahradu aneb ráj ochraňuje a obmezuje, k kterémuž ještě tak daleko máš, jak daleko jsi se již projel, mohls jej v povětří a vysokosti lépeji viděti, ale nešetřils toho atd. Řeka pak aneb potok ten, kterýž se teď na čtyry strany rozděluje, jsou potokové, jenž se z studnice, ješto v prostřed ráje stojí, vyprejšťují, a jména jich jsou tato: První Ganges neb Phison, druhý Gihon neb Nilus, třetí Tigris. Čtvrtý Eufrates a nyní vidíš, že pod znamením váhy a štíra leží, nebes se dotýkající. A na těch ohnivých zdech stojí anděl cherubín, s plamenným mečem, k opatření a ochránění toho všeho nařízený a ustanovený. Ale ani ty, ani já, ani žádný živý člověk tam přijíti nemůže.