- Zíbrt (ed.) | - Doktor Faustus | - |
U večer pak okolo tří neb čtyř hodin, duch povětrný zase se Faustovi ukázal, kterýžto jemu hned ve všem poddanost a poslušnost slíbil, a poněvadž jemu od nejvyššího jeho knížete moc dána byla, promluvil k D. Faustovi: Takto odpověď tobě nesu, a odpověď zase mi dáti musíš, však předkem a přede všemi věcmi od tebe slyšeti chci, čeho žádáš, poněvadž jsi na mne uložil, abych se před tebou v touž hodinu a chvíli zase postavil.
Jemužto doktor Faustus tuto odpověd, však velmi pochybnou a duši své škodlivou dal, neb datum jeho na ničemž jiném postaveno nebylo, než aby člověkem a božím stvořením více nesloul, nýbrž životným čertem, aneb oudem jeho jakýmžkoli aby učiněn byl, žádaje od něho těchto věcí:
Nejprvé, aby tvářnost, formu a křtalt ducha neviditelného na sobě míti, a dostati mohl. Druhé, aby duch to všecko činil, a vykonával, čehož by od něho žádal, a co by míti chtěl. Třetí, aby jemu volný, poddaný a poslušný byl, jakožto služebník. Čtvrté, aby se každého času a chvíle, kdyby ho citoval, a před sebe povolal, v domě a příbytku nadjíti dával. Páté, aby dům jeho neviditelným způsobem spravoval, a žádnému se v něm viděti nedával, než jemu a tomu, komužby (on doktor) chtěl, poručil.
Šesté a naposledy, aby mu se tolikráte, kolikráteby ho potřeboval, v témž způsobu, jakby on mu poručil, ukazoval. Na těch šest artykulův od Fausta předložených, dal mu duch toto za odpověď, že jemu ve všem poslušný a povolný býti chce, pokudžby on jemu také zase proti tomu některé artykule předložené zdržeti chtěl, kteréžto bude-li chtíti zdržeti, tehdy také v ničemž nedostatku žádného míti nemá a nebude. Artykulové pak téhož ducha z byli tito: Předně, aby jemu přísahou slíbil, že jeho, totižto ducha, vlastně býti chce. Druhé, aby toho pro lepší té věci doložil stvrzení, krví a rukou svou vlastní dosvědčil. Třetí, aby všech křesťanův nepřítelem byl. Čtvrté, aby víru křesťanskou zapřel. Páté, aby se žádnému od toho odvésti nedal, kterýby ho na víru křesťanskou zase obrátiti usiloval. A proti těm artykulům žeby duch Faustovi jistý rok jmenovati a ustanoviti chtěl, kterýžto kdyby vyšel, a jeho přijíti a jeho sobě vzíti mohl. A zdrží-li on jemu takové oznámené puňkty a artykule, tehdyť to všecko míti má, čehožkoli srdce jeho žádostivé bude, přiřčení ihned také poznati má, že tvářnost a způsob ducha na sobě míti bude. Doktor Faustus jsouc pejchou a lehkovážností svou neustupnou vypnutej, ač nětco toho, nepovolení k tomu, na rozmyšlení měl, však na spasení duše své málo se rozpomínal. V tom ve všem duchu se v moc dal, a jemu to vše zdržeti připověděl, domnívaje se, že ďábel není tak černý, jak ho malují, a peklo není tak horké, jak se o něm mluví.
zpět na obsah Další: Třetí hádání D. Fausta s duchem, o jeho připovídání.