- Zíbrt (ed.) | - Doktor Faustus | - |
Doktor Faust, postava tak známá, z literatury, z divadel i z pověstí, z písní, pořekadel, lákala ku sebrání a zpracování zkazek o jeho dobrodružném životě, zápisu ďábelském a hrozné smrti jeho, o mukách pekelných. Literatura Faustovská vzrostla již od století XVI. v celou knihovnu a vyžadovalo by to zvláštního studia, kdybychom se chtěli rozhlédnouti po všech skladbách, věnovaných Faustovi snad ve všech literaturách světových.
Z rozmanitého bádání o Faustovi seznamuje Dr. Jan Krejčí (Český čas. Histor. 1896, str. 239-242) se zajímavou zprávou o tvrzení prof. Kluge, že Faust, historicky zjištěná osobnost, žil v letech 1507 až 1540 jakožto astrologus a čaroděj, vychloubaje se mezi lidem svými tajuplnými vědomostmi. Pravé jeho jméno není známo. Mythus zničil veškerou určitou stopu o jeho původu a životě. Domnělý Faustův spolek s ďáblem není za tehdejších poměrů nic divného. Byli podobně obviňováni a podezříváni i jiní učenci: Paracelsus, Trithemius, Agrippa atd. Postavu Faustovu zahalovaly další a další pověsti podivnými výmysly, strašidelnými rozprávkami, i zase rozmarnými historkami o jeho potutelnosti a kouzelnictví. Připínajíce nezřídka ku postavě té i jinorodé prvky, všelijaké zkazky, přibírali vůbec do snůšky pověstí o Faustovi rozprávky o čarodějnictví a spolku se satanášem, také vedle výstražných kapitol veselejší líčení čtveračivých bujností, jež podle různých pramenů kde kdo natropil.
O Faustovi v české tradici a v české literatuře podal důkladné studie prof. Dr. Arnošt Kraus. Viz úvod jeho knihy: Das böhmische Puppenspiel vom Doktor Faust, Abhandlung und Uebersetzung; Breslau, 1891 (srv. Dr. J. Jakubec, Český Lid I. 1892, str. 208) a důležitý článek: Faustiana aus Böhmen, Zeitschrift für vergleichende Litteraturgeschichte, Weimar, N. F. XII., str. 61-92, s obsahem: 1. Zur Volkssage, 2. Die Volksbücher, 3. Das Volkslied, 4. Zum Puppenspiel. Krausovy studie tvoří základ vědomostí o Faustovi a podávají souhrn všech posavadních výtěžků o pověsti v tradici lidu českého.
Řada materialií a příspěvků k otázce Faustovské byla uveřejněna v Českém Lidu: Jos. Šebesta, Doktor Fous a Markyta v masopustním průvodu na Sušicku (vliv divadelní skladby), IV. 1895, str. 525; Dr. Jan Jakubec, Historická píseň o dalece rozhlášeným, též dobře známým Janu Doktoru Faustu, V. 1896, str. 426-429 ; Zprávy o loutkové hře, tamtéž, str. 467-468; Zíbrt, Historický Dr. Faust (s otištěním pověsti, zapsané z r. 1782 od Šeb. Hněvkovského v předmluvě knihy Doktor Faust, starožitná pověst v 9 zpěvích, r. 1844), VI. 1897, str. 116-117; zmínka a článku B. V. Spiesse "Historie o doktoru Faustovi z r. 1611" v čas. Písek, 1868, I. č. 4., tamtéž, str. 498; Dr. Arnošt Kraus, O české písni Faustovské, VII. 1898, str. 265-272, 335 až 339 ; Zíbrt, K písním o Faustovi, tamtéž, str. 445-446; V. Francev, K otázce Faustovské (Faust-Twardowski), VIII. 1899, str. 146; V. Schulz, Ku pověsti o staročeském čaroději Žitovi (zpráva z r. 1649, srv. pořekadlo: "Zvíš, co Michal na sviních"), tamtéž, str. 310.
K posavad známým zmínkám o Faustovi v starší literatuře české přidávám
svědectví Boh. Balbína o tom, jak byla pověst v polovici věku XVII. u nás
rozšířena. Do sbírky svých básní, skladeb z mládí, zařadil vtipnou hříčku,
jak Faust nešťastný byl odvezen ohnivým vozem do pekla, jako Eliáš podobným
způsobem do nebe. (Examen melissaeum, Viennae, 1610, č. 207 - De infausto
obitu Fausti magi igneo curru a dae monibus rapti.
Igrimomo infaustus Faustus sub Tartara curru volvitur, Eliam Styx habet
ecce suum."
Pro české čtenářstvo upravil pozdní německé vydání ve století XIX. V. R. Kramerius a nabyla jeho Historie o Faustovi takové záliby, že byla v tiskárně Landfrasovské v Jindřichově Hradci několikráte vydána, podle tohoto vydání přetiskována v Litomyšli i v Praze a podnes přetiskuje se Krameriův text doslovně od Škarniclovy tiskárny ve Skalici na Slovensku (srv. Kraus 1. c.) a šíří se po trzích a poutích mezi lidem jako vítaná četba zábavná.
Zmínky také zasluhuje; že umělec náš Jos. Manes kreslil výjevy ze života Faustova, kterážto vyobrazení Manesova uveřejnil Ignát Herrmann v napodobeném vydání staročeském s názvem "Historie o doktoru Faustovi, slavném černokněžníku, dle starých kronik a pamětí opakuje..."
Pověst o čaroději Faustovi byla u nás známá již na začátku věku XVII., a snad již dříve. Není pochyby, že byla k nám zanesena četbou německé historie o Faustovi. Aspoň r. 1610 vypravuje kněz Havel Žalanský o čarodějích a při tom vyklouzla mu z péra zmínka o životě a smrti kouzelníka Fausta. Píše v Knížce o starosti aneb věku sešlém a šedivém, v Praze, 1610, list E 2-3: "Čarodějníci tak dlouho pekelné své mistrovství provodí, až potom od mistra svého satana udáveni aneb s tělem i s duší vzatí bývají, jako Faustus a jiní jemu podobní." Z toho vysvítá určitě, že Havel Žalanský znal pověst o Faustovi, a podobalo se pravdě, že asi vedle Žalanského také jiní Čechové tehdejší se dočetli nebo doslechli o osudech kouzelníka Fausta.
Po knize staročeské o Faustovi bylo v posledních letech všecko pátrání marno. Teprve r. 1887 upozornil Ferd. Menčík článkem "První kniha o Faustovi", Ruch, 1887, str. 269-270, na úryvek staročeské historie o Faustovi, nalezemý na desce staré knihy. Nepatrný zlomek tento zároveň tam uveřejnil.
Jungmann znal vydání z r. 1611. Uvádí v Historii Literatury České IV. č. 626: "Historia o doktorovi Janovi Faustovi, čarodějníku, v Praze, 1611; v 12°, od Mart. Carchesia, jinak Krausa z Krausenthalu". Odkud má název, viděl-li knížku, neudává, rovněž jako prof. Spiess v článku r. 1868, nahoře již uvedeném. Pokládalo se toto vydání za ztracené. Zatím byla tato historie o Faustovi chována v bibliothece Musea království Českého v Praze, kdež podepsaný při prořádání staročeských tisků v nové budově musejní s velikou radostí ji zahlédl a také hned veřejnosti o ní podal zprávu v článku "Zkazky o staročeském čaroději Žitovi (Zitovi) a první vydání české knihy o Faustovi r. 1611", Květy, 1893, II., str. 340-344. V článku tom vedle jiného podána bylo srovnání shodných pověstí o staročeském čaroději z doby Václava IV., Žitovi, z Dubraviovy kroniky a pověstí o Faustovi, v tomto vydání staročeském z roku 1611.
Nejdříve několik slov o českém vydavateli. Na poškozeném listu podepsán je "Nat(?)... Karchesius, písař kancelláře v Starém Městě Pražském". Je to osoba patrně totožná s Martinem Karchesiem, řečeným Krausem z Krausenthalu, o jehož životě a činnosti nezachovalo se mnoho zpráv. Vydal vedle historie o Faustovi ještě tři knihy, rovněž překlady z německého: 1. Flagellum Judaeorum. Bič židovský, to jest: Nové velmi užitečné dokázání, že Ježíš Kristus jest Boží a blahoslavené Panny Marie Syn, prvý zaslíbený a již poslal Messiáš. Proti všechněm až posavad zatvrdilým a proklatým Židům, kteříž ještě Messiáše svého na řetěze před rájem ukovaného očekávají. Při tom o víře a náboženství tureckém i o původu jejich Machometovi, jejichžto Židé jsou přibuzní zpanchartilí strejcové. S rozličnými příklady, pěknými historiemi a židovskými básněmi i předními tajemstvími, kteráž než by křesťanům zjevili, raději by smrt podstoupili. Skrze křtěného Žida Arnošta Ferdinanda Hessa v umění lékařském doktora na světlo vydáno a nyní od Martina Carchesia, jinak Krausa z Krausenthalu, předního písaře raddního v Starém Městě Fražském v český jazyk přeloženo. Leta Páně 1603. - 2. Speculum Judaeorum, to jest: Zrcadlo Židovské, v kterémž se netoliko ti bezbožní ruhači a potupníci Boží Židé spatřiti a najíti mohou, že Ježíš Kristus Boží a Panny Marie Syn jest pravý potlačitel hada starého, ale i každý pobožný křesťan pozná, co Židé o tom smejšlejí. Při tom znamenití důvodové o Trojici Svaté, též některé hebrejské písně, kteréž Židé v řeči své zpívají, z kněh jejich vzaty. Jaká jest víra židovská, a jaká křesťanská. Item o přísaze židovské, kterouž u křesťanův vykonávati musejí. Všechněm věrným křesťanům velmi užitečné, z písma svatého vybrané, a některé věci podlé židovské řeči s českou srovnané; od jednoho křtěného Žida Arnošta Ferdinanda Hessa, v lékařství doktora vydané, a nyní skrze Martina Carchesia, jinak Krausa z Krausenthalu, předního raddního písaře v Starém Městě Pražském, na česko přeložené. Léta Páně 1604. - 3. Knížka obsahující Stav Městský, kterakby v trvanlivé podstatě zachován býti mohl, co k němu přináleží i jakým způsobem zase k zkáze a zahynutí přichází. S přidáním všelijakých k městskému životu potřebných příkladův, naučení a řečí s některými důvodnými otázkami, na tři částky lidem v témž stavu a povolání zůstávajícím i budoucím mladým měšťanům v ouřadech postaveným k užitku kratičce sepsaná, v český jazyk s pilností přeložená a vydaná od Martina Carchesia, jinak Krausa z Krausenthalu, písaře raddního v Starém Městě Pražském, 1602. V předmluvě knihy této, věnované purkmistrovi a pánům Starého Města Pražského, prozrazuje chlubivě, jak pěstuje četbu a jak dlouho již trvá ve službách písařských: "Ale že já v této sešlosti věku mého, kdež při úřadu V. M. a v městské povinnosti v práci písaře raddního i v jiných předešle již od let 38 trvám, mimo svá zaneprázdnění po modlitbách svých, největší zalíbení a náchylnost s čítáním takových spisů a kněh, kteréž by mi, jak v povolání a službě mé k dobrému prospěchu a naučení, tak časem k občerstvení ustalé mysli pohodlné býti mohly, jakož (bez chlouby mluvě) když mi jen nějaká chvilka, pro práci a službu mou zbejvala, v čítání, jak předně věcí k spasení jednomu každému potřebných, tak obzvláštně těch autorův, kteříž o historických a politických věcech psali, libost jsem sobě zakládal..."
Vedle těchto knih vydal r. 1611 čtvrtou - o Faustovi podle německého vydání. Byla vydána německá snůška pověstí o Faustovi r. 1587, 1589, 1590. Poměr Karchesiova českého vydání k německému originalu zjistil Dr. A. Kraus 1. c. (viz nahoře). Překlad podle Krausova vyšetření je místy věrný, doshvný, místy, v jednotlivých kapltolách libovolný.
Věnujme nyní pozornost vzácnému a, pokud vím, jedinému zachovanému exempláři staročeské historie o Faustovi. Kniha má signaturu: 27. E. 21., formát 12°, listy A8 - N8. Vazba novější, značně sešlá, desky otřelé. Na listu u přídeští podpis: "Jan Fiedler, 7. 6. 1872", značí patrně jméno majitele nebo dárce. Titulní list jest porouchán, text i dřevorytina, kteráž představuje mistra Fausta v doktorském hávu, jak jedná se satanášem a hned vedle je výjev, jak pekelná příšera ho unáší, hlavou dolů. Název: "Historia o životu Do(ktora) Jana Fausta, znamenitého čarodějníka, též zápisích ďábelských i čářích a hrozné smrti jeho, z vlastních po něm nalezených spisův, všem všetečným a Bohaprázdným lidem k hrozné a příkladné vejstraze sebraná, z německého jazyka na česko přeložená a vůbec vydaná od Nat... Karchesia, písaře kancelláře v Starém Městě Pražském. Svatý Jakub v IV. kap.: Buďte Bohu poddáni a odporujte ďáblu, i utečeť od vás. Léta MDCXI;." Na rubu titulního listu: "Epigramma. Dixeris infausto ..." Na konci jsou vytrženy listy. Otištěn jen začátek závěrečné básně latinské: "Lectori s(alutem)".
V úvodní stati, v "Předmluvě k pobožnému a křesťanskému čtenáři" vykládá Karchesius, proč upravil knihu o Faustovi po česku. Dokazuje četnými doklady z písma a výstražnými příklady, jak ohavný hřích je kouzelnictví, jak žalostně zahynuli ti, kdož se dali na čáry a kouzla. "Jakž pak to i při tomto doktorovi Janovi Faustovi se spatřuje, ten ještě v těchto časích za lidských pamětí, zápisy a spolky své s ďáblem jest měl a mnohé divné, potvorné a rozličné čáry, kouzla, mrzkosti a ohavnosti, žraním, rufiánstvím, i jinými hanebnostmi v času určitém provozoval, až naposledy za to také mzdu svou zasloužilou od ďábla jest vzal takovou, že mu hlavu jeho, jakž při konci této knížky se najde, hrozným a děsitedlným způsobem stočil a mozek po stěnách rozkydal."
Vydává tedy Karchesius knížku o Faustovi pro výstrahu, a proto upravuje ji prostě, lidovou řečí, srozumitelně, aby pronikla do nejširších vrstev čtenářstva. "I aby všickni věrní Pána Boha milovníci křesťané, ba všickni rozumem od Pána Boha obdaření lidé, tím opatrněji a dokonaleji ďábelské ouklady a ouskoky jeho poznati a jich se uvarovati hleděli; zvláště pak těchto časův posledních nebezpečných, jimiž svět veškeren oplývá a s nimi k náklonku a cíli svému překotně valem běží a pospíchá, i protož z jistých a slušných příčin a k žádosti některých mých dobrých pánův přátel a patronův, tuto Historii o doktorovi Faustovi a o bezectném životu jeho kouzedlnickém, čářích a smrti jeho německým jazykem sepsanou, na svou práci přijav, pokud nejsprostnější pro samý toliko lid obecný (učených, kteřížto vše subtýlněji a křtaltovněji transferovati a překládati umějí, v to nepojímajíc) na česko jsem přeložil, tak a na ten konec, aby i Čechové, majíce sobě tu takovou hroznou historii českým jazykem v známost uvedenou a před oči předestřenou, netoliko sami v pobožnosti a při Pánu Bohu Stvořiteli svém věrně stálí byli, ale také i dítkám svým dobrého příkladu na sobě v stálosti a nepohnutedlnosti při Pánu Bohu na, časy věčné pozůstavili. Však aby žádnému skrze tuto Historii k nějaké nezbednosti, opovážlivosti aneb zoufalství příčina dána nebyla, naschvále formy a notule zaklínání zlých duchů a co tam jiného škodlivého uznáno a shledáno bylo, tuto vypuštěno a pominuto jest a toliko toho doloženo, co by jednomu každému k věrné vejstraze a polepšení života i uvarování nebezpečenství duši milé posloužiti mohlo. Což věřím že také každý křesťanský čtenář to vše v dobré obrátíc, této práce křesťanské užívati bude. S tím milost Boží rač s námi se všemi býti. Amen."
Přidána jsou pak podle originalu německého "Svědectví z písem svatých o zapověděném čarodějnictví", vybraná z bible, doslovně citovaná. Na konci čteme rýmovanou výstrahu:
"Z těchto svědectví nám se znáti dává,
kterak Bůh bez pokuty nenechává
všech těch, kteříž se jeho zde zbavují,
věštcův a kouzedlníkův následují,
pášíc pa své vůli všeliké zlosti,
proti zápovědi Božské milosti.
Začež hodně také odplatu berou,
že se zde ďáblové s jich těly derou.
A potom na duši trápeni budou
ohněm věčným, jehož nikdá nezbudou.
O tom i tato historie svědčí,
vydaná pro tu příčinu největší,
aby takoví z lidí vejstrahu vzali,
ďábelskou chytrost a podvod poznali..."
Krameriova knížka o Faustovi a všecky její otisky a úpravy pozdější nemají souvislosti s nejstarším vydáním historie o Faustovi od Karchesia. Byy požádán, abych upravil do Světové knihovny některá vydání staročeských knížek, neváhal jsem nejdříve opatřiti otisk vzácné a zajímavé knížky Karchesiovy, jejíž hrdina, doktor Faust, všemu čtenářstvu českému dobře známý, bude již předem napínati zvědavost. K tomu vedle věcného obsahu přistupujé jadrná, pěkná mluva staročeská. Představíme si, že v této podobě zkazek o Faustovi kolovaly u nás tenkráte pověsti a pohádky vůbec. Někde jsou místa přihrublá. Aby se však text knížky vzácné libovolně nezkomolil, bylo ponecháno znění původní. Text přetiskuje se až na charakteristické zvláštnosti pravopisem nynějším, aby se četba usnadnila.
Sl. výboru Musea království Českého vzdávám díky za laskavé svolení k tomuto otisku z unikátu musejního.
V Praze, 1. května 1903.
Č. Z.
zpět na obsah Další: První stránka o narození a učení doktora Jana Fausta čarodějníka dalece rozhlášeného.